Imunoterapie - inovativní přístup k léčbě rakoviny

Imunoterapie představuje průlom v léčbě rakoviny, zaměřující se na posílení imunitního systému pro boj proti nádorovým buňkám. Na rozdíl od tradičních metod, jako jsou chemoterapie a radioterapie, které přímo útočí na rakovinové buňky, imunoterapie využívá imunitní systém pacienta, čímž aktivuje a posiluje jeho schopnost identifikovat a eliminovat rakovinné buňky. Cílem imunoterapie je posílit nebo obnovit schopnost imunitního systému rozpoznávat a bojovat proti rakovinným buňkám. Imunoterapie využívá různé strategie, včetně inhibitorů kontrolních bodů (Checkpoint inhibitorů) a buněčné terapie, které umožňují cílené napadení nádorů s potenciálem snížit vedlejší účinky a zvýšit účinnost léčby.

IMUNITNÍ SYSTÉM A IMUNOTERAPIE

Rakovina je komplexní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě.Existuje mnoho typů rakoviny, přičemž každý z nich má odlišný vliv na fyzické a psychické zdraví pacientů. Klíčem k obraně našeho těla proti rakovině je imunitní systém, který nás chránila před infekcemi a nemocemi. Imunitní systém dokáže rozpoznávat a eliminovat nádorové buňky prostřednictvím různých mechanismů. K těm patří aktivace specifických imunitních buněk, které jsou schopny identifikovat a zničit buňky, které jsou považovány za nebezpečné nebo cizí.

Imunoterapie představuje revoluci v léčbě rakoviny tím, že zaměřuje se na vlastní imunitní systém pacienta, aby rozpoznal a zničil rakovinné buňky. Na rozdíl od tradičních metod, jako je chemoterapie, která přímo útočí na rakovinové buňky často za cenu poškození zdravých buněk, imunoterapie se snaží „naučit“ imunitní systém, aby efektivněji bojoval proti rakovině. 

Tento přístup využívá různé strategie ke zvýšení schopnosti imunitního systému rozpoznávat a útočit na rakovinové buňky, čímž obchází jejich schopnost skrývat se nebo potlačovat imunitní odpověď.

Jednou z největších výzev v boji proti rakovině je mechanismus imunitní tolerance. To je proces, při kterém imunitní systém toleruje vlastní buňky těla a zabraňuje svému útoku na ně. Rakovinné buňky však mohou tento mechanismus zneužít tím, že „uniknou“ rozpoznání imunitním systémem. Využívají různé strategie, aby se "maskovaly" jako neškodné buňky nebo potlačovaly imunitní odezvu, což jim umožňuje růst a šířit se bez zásahu.

Tento přístup otevírá nové možnosti pro pacienty, kteří čelí této závažné nemoci, nabízející novou naději na účinnou léčbu. Zvažujete imunoterapii jako část vašeho léčebného plánu? Poskytujeme konzultace, které vám umožní lépe pochopit vaše možnosti a vytváříme personalizované léčebné plány. Naším cílem je podpořit váš boj proti rakovině s nejnovějšími poznatky a špičkovým technickým vybavením. Společně najdeme cestu, jak čelit vašim zdravotním výzvám.

JAKÉ CHROBY LÉČÍ IMUNOTERAPIE

Imunoterapie se ukázala být účinnou metodou léčby pro široký rozsah onkologických onemocnění. 

MELANOM

Jedna z prvních forem rakoviny, při které byly demonstrovány úspěchy imunoterapie, zejména s použitím inhibitorů kontrolních bodů.

NEFROTICKÝ KARCINOM (RAKOVINA LEDVIN)

Imunoterapie, včetně inhibitorů PD-1 a CTLA-4, přinesla lepší výsledky v léčbě této formy rakoviny.

Nemalobuněčný karcinom plic

Použití imunoterapie v léčbě pokročilých stadií plicního karcinomu vedlo ke zlepšení přežívání pacientů.

RAKOVINA HLAVY A KRKU

Imunoterapeutické přístupy se ukázaly být účinné iu některých typů rakoviny hlavy a krku, především u těch, které jsou spojeny s infekcí HPV (lidský papilomavirus).

HODGKINŮV LYMFOM

Jedna z hematologických malignit, kde imunoterapie, zejména inhibitory PD-1, přinesla významné zlepšení v léčbě.

URČITÉ TYPY LEUKÉMIE A LYMFOMY

Imunoterapie, včetně CAR-T buněčné terapie, ukázala pozoruhodné výsledky při léčbě některých forem leukémie a lymfomu.

RAKOVINA MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

Inhibitory PD-L1 a PD-1 se ukázaly být účinné při léčbě urotheliálního karcinomu močového měchýře.

RAKOVINA TLUSTÉHO STŘEVA A KONEČNÍKU

Zejména u rakovin, které vykazují mikrosatelitní nestabilitu (MSI) nebo jsou defektní v opravě DNA zlomů, může být imunoterapie účinná.

KDO JE VHODNÝ KANDIDÁT PRO IMUNOTERAPII

Ne každý pacient bojující s rakovinou bude ideálním kandidátem pro imunoterapii. Rozhodující faktory zahrnují typ a stadium rakoviny, jakož i genetické a molekulární vlastnosti nádoru, předchozí metody léčby a celkový zdravotní stav pacienta.

Biomarkery hrají kritickou roli při předpovídání úspěchu imunoterapie. Nabízíme specializované testování, které zaměřuje na identifikaci konkrétních proteinů nebo genetických mutací v nádoru, ukazujících na možnou efektivitu imunoterapie.

Přizpůsobení léčby individuálním genetickým a molekulárním profilem nádoru je klíčové pro určení, kteří pacienti by mohli z imunoterapie těžit nejvíce. Pokud zvažujete pokročilé terapeutické možnosti, obraťte se na nás. Společně prozkoumáme, jak by vám imunoterapie mohla pomoci zvládnout rakovinu.

PROCES LÉČBY

Léčba imunoterapií zahrnuje několik kroků, včetně výběru terapie na základě charakteristik nádoru a pacienta, trvání léčby a pravidelného monitorování pokroku. 

Před zahájením první léčby by vám měl lékař velmi pečlivě vysvětlit, jak bude léčba probíhat, jaké vedlejší účinky můžete očekávat a jak je řešit. Při léčbě imunoterapií je informovanost naprosto klíčová.

Před začátkem imunoterapie je někdy třeba potvrdit přítomnost tzn. prediktivní markery, které nám řeknou, zda bude imunoterapie vhodná pro konkrétní nádor. Tyto znaky se vyšetřují z tkání získaných biopsií, například PDL-1 u nemalobuněčného karcinomu plic. 

Před každou sérií imunoterapie se provede odběr krve ke kontrole krevního obrazu, hodnot minerálů, renálních a hepatálních funkcí, případně hladiny některých hormonů. Pacient následně přichází za svým onkologem, kde ho čeká rozhovor s lékařem, klinické vyšetření a kontrola laboratorních výsledků a EKG.

Účinná látka se standardně aplikuje formou nitrožilní infuze v několika sériích nebo cyklech, přičemž mezi jednotlivými aplikacemi je několikatýdenní pauza. 

Délka léčby závisí na cíli terapie a liší se mezi zajišťovací a paliativní léčbou. V případě paliativního cíle se v terapii pokračuje, pokud je léčba efektivní a vedlejší účinky jsou tolerovatelné.

Monitorování pokroku zahrnuje pravidelná lékařská vyšetření, krevní testy a obrazové diagnostické testy, aby se sledovala odpověď nádoru na léčbu a řídily se vedlejší účinky.

Pokud uvažujete nad imunoterapií nebo hledáte další možnosti léčby svého onemocnění, nabízíme vám možnost konzultace, kde společně najdeme nejvhodnější řešení pro vaši situaci.

FORMY IMUNOTERAPIE

INHIBITORY KONTROLNÍCH BODŮ

Léky, které uvolňují "brzdy" imunitního systému tím, že blokují proteiny na povrchu imunitních buněk, známé jako kontrolní body. Tyto kontrolní body, jako jsou PD-1 a CTLA-4, regulují imunitní reakci a jejich inhibicí se posiluje schopnost imunitního systému rozpoznat a zničit rakovinné buňky. Mezi běžně používané inhibitory patří pembrolizumab, nivolumab a atezolizumab, které jsou primárně určeny k léčbě různých typů rakoviny včetně melanomu, rakoviny plic a rakoviny ledvin.

TERAPEUTICKÉ VAKCÍNY

Vakcíny navržené k léčbě stávající rakoviny stimulací imunitní odpovědi proti nádorovým buňkám. Příkladem je vakcína Sipuleucel-T používaná při rakovině prostaty, která aktivuje imunitní systém proti nádorovým buňkám. Tyto vakcíny jsou aplikovány přímo do nádorového ložiska nebo systémově, aby posílily schopnost těla bojovat proti rakovině.

Profylaktické vakcíny – vakcíny zaměřené na prevenci vzniku rakoviny tím, že chrání proti infekcím, které mohou způsobit nádorová onemocnění. Vakcíny proti HPV jsou příkladem, kde očkování snižuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku, vagíny a ORL oblasti. Očkování proti hepatitidě B má významný vliv na snížení rizika vzniku hepatocelulárního karcinomu.

CYTOKINY

Skupina proteinů, které hrají klíčovou roli v regulaci imunitní odpovědi a tvorbě krevních buněk. Interferon alfa se využívá při léčbě neuroendokrinních nádorů a různé růstové faktory, důležité i při podpoře tvorby bílých a červených krevních buněk, čímž snižují riziko nežádoucích účinků onkologické léčby.

CHECKPOINT INHIBITORY

Checkpoint inhibitory (inhibitory kontrolních bodů) jsou nejpoužívanější metodou imunoterapie, protože nabízejí cílenou a účinnou léčbu rakoviny s potenciálem výrazně zlepšit přežití pacientů u různých typů nádorů.

Fungují na principu regulace imunitní odpovědi v lidském těle, která je navržena tak, aby rozpoznávala a ničila cizí patogeny, zároveň však dokáže rozlišovat vlastní zdravé tkáně. Tento mechanismus prevence umožňuje zabránit vzniku autoimunitních onemocnění, ale současně může vést k tvz. nádorové toleranci.

Imunitní systém je složitý obranný mechanismus těla proti infekcím a chorobám. V rámci tohoto systému hrají klíčovou roli T-lymfocyty, které jsou schopny rozpoznat a zničit rakovinné buňky. Na své povrchové membráně mají T-lymfocyty proteiny známé jako kontrolní body, které regulují jejich aktivitu. Mezi tyto proteiny patří především CTLA-4 a PD-1.

MECHANISMUS ÚČINKU INHIBITORŮ KONTROLNÍCH BODŮ

Imunitní systém je složitý obranný mechanismus těla proti infekcím a chorobám. V rámci tohoto systému hrají klíčovou roli T-lymfocyty, které jsou schopny rozpoznat a zničit rakovinné buňky. Na své povrchové membráně mají T-lymfocyty proteiny známé jako kontrolní body, které regulují jejich aktivitu. Mezi tyto proteiny patří především CTLA-4 a PD-1.

Inhibitory kontrolních bodů jsou monoklonální protilátky, které blokují proteiny CTLA-4 a PD-1 na T-lymfocytech nebo jejich ligandy na rakovinových buňkách. Blokováním těchto interakcí inhibitory zabraňují potlačení aktivity T-lymfocytů rakovinovými buňkami, což umožňuje imunitnímu systému efektivněji rozpoznávat a ničit rakovinové buňky.

INHIBITORY CTLA-4

CTLA-4 je jeden z prvních objevených kontrolních bodů. Inhibice CTLA-4 zvyšuje aktivitu T-lymfocytů v raných fázích imunitní odpovědi. Ipilimumab, příklad inhibitoru CTLA-4, byl schválen pro léčbu pokročilého melanomu a ukázal, že může významně prodloužit přežití pacientů.

INHIBITORY PD-1 A PD-L1

PD-1 je další kritický kontrolní bod, který T-lymfocyty využívají k regulaci své aktivity. Nivolumab a pembrolizumab jsou příklady inhibitorů PD-1, které se ukázaly být účinné u mnoha typů rakoviny, včetně nemalobuněčného karcinomu plic a rakoviny ledvin. Atezolizumab, avelumab a durvalumab jsou inhibitory, které blokují PD-L1 na rakovinových buňkách, čímž obnovují schopnost imunitního systému bojovat proti rakovině.

RIZIKA A MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY IMUNOTERAPIE

Aktivace imunitního systému však není bez rizika. Někteří pacienti mohou vyvinout škodlivé vedlejší účinky, když jejich imunitní systém začne útočit na zdravé buňky. Nicméně, klinické studie přinesly povzbuzující výsledky v různých typech rakoviny, nejen melanomu.

Takový komplexní pohled na interakci mezi imunitním systémem a rakovinovými buňkami poskytuje naději pro budoucí terapeutické strategie. Není to jen zápas mezi imunitním systémem a rakovinou; je to komplexní pole, kde jedna strana útočí a druhá se brání a kde věda neustále hledá nové způsoby, jak zlepšit prognózu a kvalitu života pacientů.

KOŽNÍ REAKCE

Prvním a nejčastějším vedlejším účinkem, kterého si mnoho pacientů všimne, jsou kožní reakce. Může jít o vyrážku, svědění nebo dokonce sucho kůže. Nejsou vždy jen povrchní; kožní reakce mohou signalizovat závažnější alergickou reakci.

PORUCHY TRÁVICÍHO SYSTÉMU

Nežádoucí účinky na trávicí systém, jako jsou nevolnost, průjem nebo zácpa, jsou také časté. Tyto symptomy jsou důležité sledovat, protože mohou vést k dehydrataci a nutričním deficitům.

ZMĚNY V HORMONÁLNÍM SYSTÉMU

Imunoterapie může ovlivnit endokrinní systém, způsobující nežádoucí účinky jako je únava, změny tělesné hmotnosti a dokonce i diabetes. 

Změny v hormonálním systému jsou jedním z méně známých, ale potenciálně závažných nežádoucích účinků imunoterapie. Tyto změny mohou ovlivnit fungování štítné žlázy, nadledvinek a slinivky břišní, což vede k symptomům jako jsou únava, změny v hmotnosti nebo náladové výkyvy. V některých případech může imunoterapie způsobit autoimunitní reakce, které cílově poškodí endokrinní žlázy. Ke zvládnutí těchto komplikací je často nutná doživotní substituční hormonální terapie a pravidelné monitorování hormonálních hladin.

AUTOIMUNITNÍ REAKCE

Jednou z ironických stránek imunoterapie je, že jejím cílem je aktivovat imunitní systém, ale zároveň to může způsobit, že začne útočit na zdravé buňky a tkáně. To může vést k vážným autoimunitním reakcím, které mohou být potenciálně život ohrožující.

ZÁNĚTLIVÉ REAKCE A HOREČKA

Rovněž může dojít ke vzniku zánětlivých reakcí v těle, které mohou být spojeny s horečkou a celkovým nepohodlím.

Je důležité poznamenat, že každý pacient reaguje na imunoterapii jinak. Někteří mohou zažívat mírnější vedlejší účinky, zatímco u jiných mohou být vážnější. Sledování a rychlá reakce na nežádoucí účinky jsou klíčové pro efektivní léčbu a minimalizaci rizika.

ZÁVĚR

Pro ty, kteří se ptají, jak se tyto vedlejší účinky liší od těch při chemoterapii, je odpověď složitá. Zatímco chemoterapie má sklon k systémovým nežádoucím účinkům, které ovlivňují celé tělo, imunoterapie obvykle způsobuje lokálnější reakce. Obě metody však mají svůj vlastní komplexní profil rizik a výhod, a volba mezi nimi je často závislá na konkrétním typu rakoviny a celkovém zdravotním stavu pacienta.

Využijte možnosti imunoterapie v naší praxi, kde kombinujeme pokročilé diagnostické metody s terapiemi na míru. Naším cílem je poskytnout vám komplexní péči na cestě ke zdraví.